Odborné studie už celá desetiletí prokazují, že trénink řečového centra mozku má dalekosáhlé výhody na celý život. Děti, které se od malička učily dvěma jazykům, mají oproti čistě jednojazyčným dětem výhodu ve:

- Využití kapacity mozku

- Rychlosti vybavení informace

- Schopnosti řešení problémů

- Analytickém myšlení

- Kreativitě a kreativní práci s informacemi

- Verbálním i neverbálním vyjadřování a porozumění

- Dřívějším pochopení principu permanence

- Pozdějším nástupu věkem způsobeného poklesu kognitivních funkcí

- Multitaskingu

- Soustředění

- Paměti

- Vyšším průměrném IQ a EQ

a mnoha dalších důležitých dovednostech.

Řečové centrum mozku a na něj navázaná další centra jsou schopná největšího rozvoje jen v prvních letech života. Čím dříve začneme, tím lépe je můžeme v jejich růstu podpořit. 

Doba, kdy se začínáme učit cizí jazyk, je z hlediska rozvoje řečového centra mozku i pro rozvoj daného jazyka zcela zásadní. Věda i zkušenosti ze života ukazují už déle než 100 let, že nejzásadnější rozvoj jazyků probíhá v prvních letech života. V útlém dětství dítě prochází mnoha milníky rozvoje řeči. Po každém překročení dalšího milníku už bude po zbytek života učení se dalším jazykům jen těžší a těžší. Naprostou většinu těchto milníků dítě překročí do svých 6 let. Ve věku kolem 6 let již dítě běžně dokáže komunikovat na uspokojivé úrovni (ať už se učí jeden jazyk nebo více) a přirozeně nastává doba, kdy se mozek začne soustředit na rozvoj jiných důležitých dovedností. Stavba řečového centra je již z většiny hotová a tato oblast mozku tedy již nadále nedostává takový nadbytek energetických zásob. Jako srovnání nám může sloužit stavebnictví. Představte si, že stavíte dům pro rodinu s jedním dítětem, která žádné další dítě nečeká. Navrhnete tedy jeden dětský pokoj. Za několik let ale přijde druhé dítě a už nezbyde nic jiného, než je oba nechat se tísnit v jednom pokoji - a aspoň se ho snažit trochu upravit, aby se tam nějak vešli. Nebylo by lepší mít pro ně dva stejně prostorné a nezávislé pokoje? Pokud chcete vašemu dítěti dopřát možnost naučit se anglicky přirozeně a jednoduše, na nic nečekejte. Určitě ne až na dobu, kdy bude ve škole nebo ve školce. Velká část zmiňovaných milníků totiž bývá překročena i dříve než ve 3 letech. 

Pokud vám stačí krátká a rychlá odpověď, tak TEĎ. Čím dříve dítě začne, tím lépe pro něj. Pokud jste tedy ještě s vaším dítětem nezačali, začněte dnes. Ať už je mu měsíc, nebo třeba dva roky. V souladu s vědeckými výzkumy můžeme říct, že je nejlepší začít hned od narození, nebo v co nejútlejším věku. Například vytváření nových zvukových otisků jazyka dokáže mozek jen prvních 6-9 měsíců života. Pak už pracuje jen s těmi, které už tam jsou. V prvních letech života je lidský mozek přirozeně nastavený na to, aby se naučil jazykům. To potvrzují i vědecké studie. Pokud se v té době dítě setkává se dvěma jazyky, učí se je oba zároveň a stejně efektivně. V pozdějších letech je již mnohem obtížnější se jazyky učit. Mozek už se v té době věnuje přednostně dalším dovednostem a centra řeči a porozumění už mají své hlavní dráhy vytvořené. Je dobré si promyslet, jaký je váš cíl při učení dítěte a tomu přizpůsobit jak čas, který dítě s jazykem stráví, tak i množství zdrojů, odkud jazyk slyší a čerpá. Určitě doporučuji, aby se dítě setkávalo s angličtinou od více lidí, na více místech a situacích. 

Určitě nemusí - v prvních letech života se řečové centrum mozku zcela přirozeně velmi rapidně rozvíjí a dostává bohaté zásoby energie. Díky nim mozek neustále a automaticky hledá pravidelnost, řád a smysl v řeči, kterou slyší. Čím více má příležitostí, tím více se taky naučí - a tím pevnější základ bude mít řečové centrum po zbytek života. Schopnost učení se jazykům můžeme takto obrovsky rozvíjet jen v prvních letech života, kdy se v řečovém centru pokládají úplné základy. Můžeme zásadním způsobem ovlivnit, jestli budou stabilní a pevné, nebo ne. Učení se dvěma jazykům zároveň tedy není "jen pro talentované", ale UDĚLÁ Z DĚTÍ TALENTOVANÉ! pro které bude po zbytek života mnohem jednodušší se dalším jazykům učit.

Je to jako zasadit les - představte si, že máte tolik místa, kolik potřebujete, ale zasadíte třeba jen 100 stromů. Za 20 let vám nezbyde než litovat, že jste jich nezasadili více, protože les pořád není tak hustý, jak byste chtěli, a už vždycky bude náročnější dosáhnout ideální hustoty. Svým dětem můžeme dát hned do začátku mnohem více než 100 stromů a můžou tak dokonalé hustoty dosáhnout třeba už v pubertě. Je obrovská škoda nechat tuto příležitost proplout mezi prsty. 

Tento mýtus patří jistě mezi nejčastější, nejvíce probíraná a nejvíce obávaná témata rodičů, kteří chtějí svým dětem dát ten obrovský dar do života v podobě porozumění dvěma (nebo více) jazykům. Nejsilnějším důkazem, že je to skutečně úplný mýtus, jsou miliardy (ano, doslova miliardy) lidí po celém světě, kteří se dva/tři jazyky učili od malička a míchání obou jazyků dohromady se skutečně jako problém běžně nevyskytuje. Další neprůstřelné argumenty přináší věda již celá desetiletí. Protože je bilingvních osob na celém světě opravdu mnoho, daří se studovat jejich jazykové schopnosti, mysl, mozkové funkce, inteligence, paměť atd. na velice přesvědčivém vzorku lidí. Z výzkumů nezávisle na sobě vyplývá, že spíše než obávané míchání, může být problémem spíše zapomínání jazyka, který dítě nepoužívá nebo zcela pochopitelná neúplná znalost jazyka, kterému je dítě vystaveno málo. Je také úplně v pořádku, že z počátku dělají děti chyby. Právě těmi se učí a je na nás, abychom pro ně připravili dostatečně podnětné prostředí, ve kterém se naučí, jak to má být správně. Chyby dělají i děti (i dospělí), kteří se učí i jen jeden jazyk. Typy chyb jsou obvykle vázané na období vývoje dítěte a délku učení jazyka a je vhodné je sledovat. Dětský mozek se jazyk učí tím, že v něm při jeho poslechu hledá pravidelnost, logiku a řád. Dle výzkumů je hledá někdy i více, než tam opravdu jsou, a při dalším poslechu je musí neustále přehodnocovat, dokud všechno nesedí správně. Pokud dítě aktivně neslyší míchání obou jazyků dohromady, nemá ani jak si v míchání najít řád a nebude mu tak ani přirozené je sám míchat. Velmi tedy doporučuji, abyste při kontaktu s dítětem mluvili buď jedním, nebo druhým jazykem. Neustálé překládání je jen matoucí a nevede k plynulosti v druhém jazyce. Nechte dítě se do druhého jazyka ponořit a nerušte ho zbytečným překládáním. Lidský mozek je skutečně fantastický nástroj schopný zvládnout oba jazyky nezávisle na sobě.

Je škoda, že se my Češi dvou jazyků tak často obáváme. Nejsme na ně možná dostatečně zvyklí. V mnoha zemích světa jsou přitom dva jazyky pro děti už od malička zcela přirozené a někdy i očekávané (Švýcarsko, Belgie, Singapur, Indie, USA, Kanada...). 57 států světa má více úředních jazyků. A zapomínat nemůžeme ani na mnoho dětí smíšených párů, migrantů a přestěhovaných rodin, které taky zvládly oba jazyky bravurně. Děti jsou bez pochyby schopné naučit se dva jazyky zároveň, a dle výzkumů se oba jazyky navzájem neoslabují, ale naopak společně tvoří ještě pevnější základnu pro další jazyky a další mozkové funkce. Období, kdy je mozek k tomuto fantastickému učení nejlépe nastavený, je v prvních letech života. Byla by věčná škoda toto období propásnout. 

Na obě otázky je správnou odpovědí NE. Bilingvní děti ani nezačínají mluvit později, ani nedělají více chyb. Na toto téma bylo provedeno nesčetné množství výzkumů. Ty ukazují, že děti dělají pokroky v rozvoji jazyka ve stejných časových rámcích bez ohledu na to, jestli se učí mluvit jedním jazykem, dvěma, nebo i více. Také chyby, které při učení jazyka všechny děti dělají, odpovídají věku a době vystavení jazyků. Pokud jsou vystaveny oběma jazykům rovnocenně, dělají podobně velké chyby ve stejné době. Pokud jsou druhému jazyku vystaveny méně, je pochopitelné, že jsou v něm jeho pokroky o něco pomalejší. Chyby ale k učení patří! I děti, které mluví jen jedním jazykem je dělají. Je zcela přirozené, že je všichni děláme a důležité je především to, že se časem zlepšujeme. Jak sledovat a rozeznat pokroky dítěte a jejich přiměřenost si povíme blíže na semináři. Je důležité si také uvědomit, že i mezi jednojazyčnými i dvojjazyčnými dětmi jsou i takové, které mají různé druhy problémů nebo speciálních potřeb. Počet jazyků ale tyto problémy nezpůsobuje a dítě by je mělo stejně, ať se učí jeden jazyk nebo více.

Nesmírně! Předvídatelný a známý rytmus, melodie i text dětský mozek uklidňuje a nastavuje k touze se učit. Opakováním si dítě zlepšuje slovní zásobu i aktivní využití řeči - nemusí se bát se připojit, protože už ví, co bude následovat. Zejména v prvních měsících života se mozek učí prostřednictvím rytmických paměťových stop, vyhledává pravidelnost, opakování, melodii a lépe vnímá výše postavené hlasy. Naštěstí evoluce ví moc dobře co dělá a vybavila nás lidi, a především maminky, zcela přirozenou schopností mluvit na nejmenší děti hlasem, který je i v běžných denních situacích více zpěvný a výše postavený. Říkankami a písničkami přirozeně vývoj mozku podporujeme. A jejich další, možná nejdůležitější výhodou je samozřejmě i tvorba společných krásných vzpomínek a prohlubování lásky a blízkosti s maminkou, tatínkem nebo kýmkoliv dalším, s kým dítě písničky a říkanky prožívá. Ať už své dítě učíme jeden nebo dva jazyky, zapojení písniček a říkanek doporučuji jako jednu z TOP možností, jak na to. 

Seminář je primárně určen pro rodiče, ovšem chápeme, že někdy je to se zařízením hlídání náročnější. Pokud nemáte jinou možnost, vezměte děťátko s sebou, pokusíme se udělat vše pro pohodlí vaše i ostatních účastníků. K dispozici zde máme i různorodé hračky. Pokud máte možnost přijít sami, ze zkušenosti již víme, že si tak z poslechu i diskuze odnesete více, když nebudete muset svou pozornost dělit mezi seminářem a dítětem.